Již delší dobu preferuji tento pracovní přístup: Co se dá vyfotit, to vyfotím, co je vyfotit obtížné, nebo nemožné to modeluji a renderuji. Zde nastal okamžik, kde jsem si mohl vyzkoušet a porovnat obojí.
Z dovolené jsem si přivezl pár fotek jedné turistické atrakce a tou je historická plachetnice. Zároveň mě napadlo, že bych si mohl vymodelovat podobnou loď v Blenderu.
Nejdříve jsem si myslel, že udělám jen základní model lodi, ale postupně se nabalovalo více a více detailů. Nechci se tu zbytečně rozepisovat do detailů o průběhu a tak rovnou přejdu k vzájemnému porovnání a vyhodnocení co je lepší. Jestli upravit hotovou fotku, nebo si vymodelovat a vyrenderovat vlastní loď.
Fotka je hotová ve vteřině, úprava zabere pár desítek minut. To je bezesporu největší výhoda fotky. Pak je tu druhá stránka věci a to je přijít do styku s příležitostí. Možnost vyfotit si takovouhle loď byla čistá náhoda, zcela neplánovaná. Pokud bych měl záměrně někam jet kvůli takové fotce, stala by se tato záležitost dosti náročná jak finančně, tak časově. Stejně tak modelování v Blenderu se protáhlo na hodně dlouhou dobu. A to kdybych chtěl jít do realističtější stylizace, musel bych ještě přitlačit. Druhou nepříjemnou věcí je docela dlouhá doba renderu v Cycles, který jsem se rozhodl použít. (dnes bych volil EEVEE, ale v době tvorby jsem využíval výhradně Cycles) Je zde ale fakt, že mě časově nic netlačilo a tak jsem v klidu modeloval vždy, když jsem měl chuť a čas. Výhoda 3D modelu je v téměř nekonečném množství renderů v různých úhlech pohledu a tím v nepřeberném množství možných uměleckých ztvárnění. Zde je fotografie dost limitovaná. Také je třeba podotknout, že když jsem o dovolené tuto plachetnici fotil, neměl jsem ještě v hlavě tento nápad. Pravděpodobně bych již při focení více myslel na budoucí úpravu a využití.
Po tomto krátkém zamyšlení docházím k závěru, že obě metody ztvárnění mají něco do sebe. Focení mě baví pro práci v terénu a samozřejmě není problém s fotorealistickým pojetím. U 3D mě zase baví konečná fáze stavění scény, svícení a compoziting. U modelování zrovna nemůžu říct, že by mě vyloženě bavilo. Je to pro mě otravnější část ve 3D pracovní postupu. Ještě otravnější je UV mapping. Ale výsledek nakonec stojí za to a je stále dokola využitelný.
Využití 3D renderu
Zde je postupné přidávání detailů, kterých mi nakonec neustále připadalo pořád málo.
[twenty20 img1="687" img2="685" direction="horizontal" offset="0.5" align="right" width="100%" before="" after="" hover="true"]
A ještě jedna 3D práce, kterou jsem právě dodělal. A tentokrát již použitý EEVEE render.
