K této kapele mám zvláštní vztah. Byla první kapelou díky níž jsem si přičuchnul k tvrdšímu metalu, než byla Metallica, kterou jsem do té doby poslouchal jakožto metal. A hned mě to uchvátilo. Bylo to album Midian a intro k tomuto albu dodnes považuji za to nejlepší co jsem kdy slyšel. Jako z inter. Dodnes mám to album rád, ale naprostou jedničkou asi zůstane, jak to tak vypadá, Cruelty and the Beast. Z těch novějších mě pak ještě baví Nimphetamine a tím to tak nějak končí komplexně. Z dalších novějších desek to jsou sem tam jednotlivé skladby, které se mi líbí, ale už nevládne žádné nadšení z celých desek, jako tomu bylo ze začátku.
Rise of the Pentagram jsem si vybral ve chvíli, kdy jsem se po letech k metalové hudbě vracel a to především přes instrumentální metalové skladby. Skladbu jsem si celkově zkrátil a tu střední nekytarovou část jsem si vymyslel celou svojí vlastní.
Byl to pro mě jeden z prvních „větších“ projektů, kde se mi v mixu sešlo dost stop, z čehož jsem byl trochu nešťastný a dost dlouho jsem se s tím trápil. Až jsem to prostě ukončil, jak to bylo, tak to bylo. V té době s minimem zkušeností už bych s tím nic víc nesvedl. Kytary jsem nahrával přes efektovou krabičku. Po tomto projektu jsem se celý proces snažil vždy maximálně zjednodušit.