Od mládí jsem šáhlej metalem a vždycky jsem chtěl metalové kytary. Ale na druhou stranu, kdo neměl v ruce Stratocastera, jako by nebyl. I já jsem si ho chtěl vyzkoušet a jednou kdysi dávno už jsem jednoho měl. Ale ten stál za kulový, byl to nějaký levný no name a neměl jsem ho moc dlouho a vůbec si na něj nepamatuji. No a teď to ve mě dozrálo a říkal jsem si, že bych si zase nějakého zkusil. Také jsem už trochu vyrostl a dospěl a už nehraju jen metal, ale rád fušuju do všeho a vůbec zjišťuju, že kytary mě baví zkoušet a chci si rozšířit obzory a vyzkoušet jich co nejvíce. A tak to netrvalo dlouho a mám doma dva Stratocastery a jednoho Telecastera a všechny jsou značky Squier.
A proč zrovna Squier? Jednoduše proto, že bych samozřejmě nejraději originál Fender kytaru. Ale ty něco stojí. A ne že bych na ní neměl, ale s tím jaký jsem jen amatérský domácí hráč nechci do tak drahé kytary investovat. Aspoň zatím ne. Ale zároveň chci co nejvíc originálního Fendera a kdo jiný něco takového poskytne než právě Squier?
Squier Bullet Strat 2003
Jako první jsem pořídil tohoto ‚Strata‘. Je to zatím asi nejlepší kousek v mojí honbě za starými nástroji a to z roku 2003. Kytara není z hudebního bazaru, ale normálně z bazoše. Paní jí prodávala s prasklou strunou, ale už z fotek bylo patrné, že je na ní zlomený nultý pražec a že je v nehratelném stavu. Po férové domluvě na ceně jsem si kytaru vzal s tím, že si jí zkusím dát sám dohromady. Kytara přišla přibližně v takovém stavu, jak jsem čekal. Špinavá, zaprášená, hardware zarezlý, struny tak zrezlé a shnilé až se rozpadaly. Paní psala, že už jen visela na zdi a nikdo na ní nehrál. Prý na ní byly podpisy kamarádů, které smyla, ale jsou tam stále patrné, což mě nevadí, dělá to pěknou autentickou patinu.
Asi po čtvrt roce, co jsem sehnal veškeré vybavení a díly jsem se pustil do práce. Ono to nebylo tak složité. Nejtěžší pro mě byla výměna nultého pražce. Starý šel vyndat snadno. Nový kostěný přišel již s předbroušenými drážkami na struny, ale musel jsem ho trochu ubrousit na šířku, aby nepřečníval a trochu ho probrousit zespodu na správnou výšku. Bál jsem se, abych to nepřehnal a neměl jsem ho příliš nízký. Dále jsem se pak poprvé v životě pustil do přebroušení několika pražců, které byly vyšší než ostatní. Většinou se mi to povedlo, jen u toho prvního mám pocit, že jsem ho udělal příliš placatý. Je teď správně vysoký, jako ostatní, ale není tak pěkně zakulacený, na tom budu muset ještě zapracovat, protože toto mě čeká u Telecastera. Dále to již byla jen práce čištění a zabroušení rezatých částí. Vše jsem z kytary odmontoval, vyčistil včetně tremola a nevětší práci jsem si dal s přebroušením snímačů, které byly dost rezaté. Není to dokonalé, ale už se na to dá koukat. Nakonec jsem zase vše smontoval a pokusil se doladit dohmat. Nejprve jsem tam na zkoušku natáhl devítky struny, které jsem dostal k nějaké kytaře, ale ani ne za měsíc šly pryč a dal jsem tam to, na co jsem zvyklý a to jsou hybridy 10/11. Počkám, až si to trochu sedne a ještě jednou pak zkusím dohmat poladit, ale už takto jsem spokojený. Jsem rád, že na kytaře zůstalo úplně vše původní, kromě nultého pražce. Všechny šroubky jsou také původní a žádný závit není stržený, zdá se, že kytara je nyní ve skvělé kondici, vzhledově stáří nezapře, ale proto jsem jí chtěl. Nyní na ní budu nějakou dobu hrát a pak sem k ní zase něco dopíšu.
Pár specifikací je v přehledu kytar.
























Squier Telecaster 2010
Když už jsem měl Stratocastera, tak jsem si říkal, že si musím zkusit i Telecastera. Když jsem byl mladý, tak jsem nechápal, jak může něco tak ošklivého vůbec existovat a jak na to vůbec někdo může chtít hrát. Pro mě byl vzor krásy Stratocaster, jak tvarem těla, tak tvarem hlavy (když teda vynechám fakt, že jediný krásný kytary pro mě byly v té době Ibanez ‚ErGéčka‘. A Telecaster mi přišel jak nějaký nepovedený odpad, s tou malou úzkou hlavou a tupým tělem, hnusným picguardem a tím single snímačem zasazeným do železa kobylky. No, ale pár let to chtělo dozrát a vyspět, asi tak pětadvacet let, abych změnil názor a našel něco krásného i na tom Telecasteru. Na tento kousek jsem měl štěstí, hrozně se mi líbí a sehnal jsem ho za úplný pakatel všetně Fender obalu. Také jsem ho trochu poladil, ale jen kosmeticky, natáhl své oblíbené 10/11 a už hraju. Jediné, do čeho se chci časem pustit je přebroušení pražců. Jinak je v bezvadném stavu odpovídající datu výroby 2010, sem tam ťuklý, hmatník maličko ohmataný, ale jinak v bezvadném stavu. Časem dám vědět, jak se mi na něj hraje.
Pár specifikací je v přehledu kytar.








Fender Squier Deluxe Stratocaster MN OP 2018
Toto byla náhoda, když jsem se rozhodl prodat Jacksona JS30RR a nabídl jsem prodej nebo výměnu, dostal jsem mimo jiné nabídku na tuto kytaru, kterou jsem rád přijal. Je pravda, že se mi sešly dva Stratocastery, ale každý je z jiné série a jiného roku, tak jsem moc zvědavý na srovnání.
Tato kytara byla normálně ve hratelném stavu, když se ke mě dostala, ale přesto jsem se rozhodl trochu si jí poladit. Pražce byly zašlé a chtěl jsem si zkusit jejich lehké přebroušení, srovnání a vyleštění. Jelikož jsem toto dělal poprvé v životě (teda po letmém oťukání u předchozího Stratocastera výše) vybral jsem si právě tuto kytaru, kde byly pražce víceméně v pořádku a jednalo se spíše o to přeleštění, než o nějaké velké korekce. Trochu jsem se bál a byl jsem připravený na to, že jestli to podělám, budu s tím muset k opravdovému kytaráři, ale naštěstí se mé obavy nenaplnily. Ne že bych se mohl po této jedné zkušenosti považovat za servisáka kytar, ale pozitivní je, že po mém zásahu je na tom kytara lépe, než byla předtím, což považuji za úspěch. Dále jsem vyměnil kryty potenciometrů za nové, vše vyčistil, dotáhl a tremolo jsem vybavil maximálním počtem pružin, aby se opřelo o hranu výřezu a vzniklo tím pouze jednozvratné tremolo. Tremolo je tím pádem sice stabilní a kytara ladí, ale je hodně tuhé a postrádá to zážitek při hře s tremolem. Pouze se mi potvrzuje, že tremolo u levných kytar je k ničemu, zvlášť když s ním nehraju a pevná kobylka je u mě jasnou volbou. Ale u stratů se tomu dá jen těžko vyhnout.
Po finálním seřízení se mi na kytaru hraje docela dobře, ale finální verdikt a hlavně srovnání s mnohem starším modelem z levnější série si sem poznamenám časem.
















